SK Kojetín si během prvního hracího dne nepřipsal ani bod, ale očekávali jsme po příchodu nahrávače Martina Hilšera, že se v neděli bude jednat o úplně jiný projev týmu. A také, že ano, hned na začátek si Kojetín vyšlápl na stále ještě zaskočenou Olomouc a tři body si po právu bere. Kalkulace před naším vzájemným měřením sil je jasná; jakýkoli bodový příděl pro „GREEN VOLLEY“ nás udrží ve stávající skupině, v případě dobré konstelace je ještě ve hře postup výše. Prohra 0:3 nebo 1:3 nás posílá níže, do skupiny „C“. Do zápasu vstupujeme sice odhodlaně, ale v krizových situacích řešíme útok příliš opatrně. Po prohraném prvním setu si bereme ponaučení a konečně jsme konkurenceschopní, vyrovnáváme na 1:1 a třetí dějství je boj o každý bod a každý míč. Koncovka nám nejtěsnějším možným rozdílem protéká mezi prsty a tím i celý zápas, protože v posledním setu již neklademe odpor.